دەنگدان بە نەتەوەیەک

گوتار شیکارییەکی ڕەخنەگرانە بۆ ڕیتۆریکی جەلال تاڵەبانی سەبارەت بە ناسنامەی کورد و ستەمی نەتەوەیی

توێژەران

  • ئەسما خوشمیر عەزیز بەشی ئینگلیزی، کۆلێژی پەروەردە، زانکۆی سەڵاحەدین-هەولێر، هەرێمی کوردستان، عێراق https://orcid.org/0009-0003-0055-2083

##semicolon##

https://doi.org/10.14500/kujhss.v9n2y2026.pp558-567

##semicolon##

گوتار شیکاری ڕەخنەیی##common.commaListSeparator## جەلال تاڵەبانی##common.commaListSeparator## ناسنامەی کورد##common.commaListSeparator## چەوساندنەوەی نەتەوەیی##common.commaListSeparator## شەرعیەت

پوختە

ئەم توێژینەوەیە لە ڕیتۆریکی خوالێخۆشبوو جەلال تاڵەبانی دەکۆڵێتەوە بۆ ئەوەی وەڵامی ئەوە بداتەوە کە تا چ ڕادەیەک شوناسی کوردی بنیات ناوە و وێنایەکی ڕوونی لە ژێردەستەیی و نەژادپەرستی بەردەوامی گەلی کورد پێشکەش کردووە. سەرەڕای پێگەی سەرەکی تاڵەبانی لە مێژووی سیاسی کورددا، بەڵام زۆر کەم زانایان کەڵکیان لە گوتاری پێشووتری وەرگرتووە بۆ دەستنیشانکردن و شیکردنەوەی پێکهاتەکانی نەژادپەرستی و ئازاری بەکۆمەڵ. ئەم لێکۆڵینەوەیە ئەو بۆشاییە پڕدەکاتەوە بە ئاراەستەکردنی ڕۆڵی زمان وەک ئامرازێکی جەختکردنەوە لەسەر ناسنامەی نەتەوەیی لە ڕێگەی شیکاری وتارەکانی جەلال تاڵەبانییەوە. میتۆدی توێژینەوەکە چۆنایەتیە، لەگەڵ گوتار شیکاری ڕەخنەیی کە لەلایەن مۆدێلی کۆمەڵایەتی-مەعریفی تیون ئەی ڤان دایکەوە چوارچێوە کراوە پەیڕەودەکاتن، کە گوتار لە سێ ئاستی پەیوەندیداردا شی دەکرێتەوە - دەقی، مەعریفی و کۆمەڵایەتی. ستراتیژییەکە لێکۆڵینەوە لە ئامرازە زمانییەکانی وەک هەڵبژاردنی وشەیی، دووبارەکردنەوە و پاسیڤکردن لە ئاستی دەقیدا ئاسان دەکات؛ نێوان دەقەکان، جەمسەرگیری و ناڕاستەوخۆ لە ئاستی مەعریفیدا؛ و پەیوەندییەکانی دەسەڵات، نایەکسانی نەتەوەیی و کۆمەڵایەتی، شەرعیەت و نوێنەرایەتی، و قوربانیبوون یان قارەمانێتی لە ئاستی کۆمەڵایەتیدا. ئەم ئامرازانە دەتوانن یارمەتیدەر بن بۆ ئاشکراکردنی شێوازی دروستکردن و بەهێزکردنی ناسنامەی کوردایەتی بەکۆمەڵ و بەهێزکردنی گوتاری تاڵەبانی لە ژینگەیەکی نەژادپەرستی. ئەم لێکۆڵینەوەیە بەو ئەنجامە دەگات کە ڕیتۆریکی جەلال تاڵەبانی وەک هێزێکی گوتاری ستراتیژی کاردەکات بۆ بەرزکردنەوەی خەباتی کورد لە بەرخۆدانی سیاسییەوە بۆ کردەوەیەکی پێکهێنانی شوناس. تاڵەبانی زمانی مەبەستدار و چوارچێوەی مەعریفی کۆمەڵایەتی بەکاردەهێنێت بۆ کۆکردنەوەی ئازار بۆ چیرۆکێکی ئازاری هاوبەش و بەرخۆدانی بەکۆمەڵ. بە کەڵک وەرگرتن لە داتا هەست بزوێنەکان و هەروەها ئاماژە مێژووییەکان، ناسنامەی کورد نەک تەنیا وەک بەرهەمی قوربانیکردنی ڕابردوو بەڵکو وەک میتۆدێک بۆ بەهێزکردنی داهاتوو لە ڕێگەی خودی جەمسەرگیری ڕیتۆریکییەوە دادەڕێژێتەوە.

##plugins.generic.usageStats.downloads##

##plugins.generic.usageStats.noStats##

ژیاننامەی توێژەر

ئەسما خوشمیر عەزیز, بەشی ئینگلیزی، کۆلێژی پەروەردە، زانکۆی سەڵاحەدین-هەولێر، هەرێمی کوردستان، عێراق

Dr. Asmaa Khoshmer Azeez is a lecturer at the College of Education, Salahaddin University–Erbil. She earned her PhD in 2024, following her MA in 2017 and BA in 2011. Her research focuses on discourse and critical discourse analysis, especially political rhetoric, identity, and ideology in Kurdish contexts. She explores how language shapes power, gender, and ethnicity in political and media discourse.

سەرچاوەکان

Ahmad, S. (2018). Language, power, and resistance: A critical discourse study of Kurdish autonomy claims in Syria. Damascus, Syria: Damascus Research Institute.

Ahmed, A. H., & Faiq, A. M. (2023). A socio-cognitive approach to the analysis of selected American (athletes) celebrity speeches. Koya University Journal of Humanities and Social Sciences, 6(1), 32–49. https://doi.org/10.14500/kujhss.v6n1y2023.pp32-49

Asiiir. (2011, January 23). Jalal Talabani - answers a Turkish student for why he uses word “Kurdistan” [Video]. YouTube. https://www.youtube.com/watch?v=ZDwzytsUqFE

Fairclough, N. (2013). Critical discourse analysis: The critical study of language. London, England: Routledge.

Gunter, M. M. (1993). The Kurds of Iraq: Tragedy and hope. New York, NY: St. Martin’s Press.

Hall, S. (1996). Introduction: Who needs “identity”? In S. Hall & P. du Gay (Eds.), Questions of cultural identity (pp. 1–17). London, England: SAGE.

Human Rights Watch. (1993). Genocide in Iraq: The Anfal campaign against the Kurds. New York, NY: Human Rights Watch.

Jenkins, R. (2008). Social identity (3rd ed.). London, England: Routledge.

Kristeva, J. (1980). Desire in language: A semiotic approach to literature and art. New York, NY: Columbia University Press.

Lakoff, G., & Johnson, M. (2003). Metaphors we live by. Chicago, IL: University of Chicago Press.

McDowall, D. (2004). A modern history of the Kurds (3rd ed.). London, England: I.B. Tauris.

Rezaei, M. (2020). Constructing ethnic identity through political discourse: The case of Kurdish leaders in Iran. Tehran, Iran: University of Tehran Press.

Romano, D. (2006). The Kurdish nationalist movement: Opportunity, mobilization and identity. Cambridge, England: Cambridge University Press.

Salih, A. (2012, April 16). Gali Kurdistan1. هه‌فال مام جلال -1988 [Video]. YouTube. https://www.youtube.com/watch?v=DMdUrIkxFTc

Salih, A. (2015). Kurdish political discourse in Iraq: From marginalization to power. Sulaymaniyah, Iraq: University of Sulaymaniyah Press.

Tajfel, H., & Turner, J. C. (1979). An integrative theory of intergroup conflict. In W. G. Austin & S. Worchel (Eds.), The social psychology of intergroup relations (pp. 33–47). Monterey, CA: Brooks/Cole.

van Dijk, T. A. (1998). Ideology: A multidisciplinary approach. London, England: SAGE.

van Dijk, T. A. (2006). Discourse and manipulation. Discourse & Society, 17(3), 359–383. https://doi.org/10.1177/0957926506060250

van Dijk, T. A. (2008). Discourse and power. Basingstoke, England: Palgrave Macmillan.

Wodak, R. (2015). The politics of fear: What right-wing populist discourses mean. London, England: SAGE.

Wodak, R., & Meyer, M. (2016). Methods of critical discourse studies. London, England: SAGE.

Wodak, R., & Reisigl, M. (2001). Discourse and discrimination: Rhetorics of racism and antisemitism. London, England: Routledge.

Yıldırım, H. (2012). Discursive representations of Kurdish national identity in Turkish media. Ankara, Turkey: Ankara University Press.

Yildiz, K. (2005). The Kurds in Iraq: The past, present and future. London, England: Pluto Press.

بڵاو کرایەوە

2026-08-14

چۆنییەتی بەکارهێنانی سەرچاوە

توێژینەوە هاوشێوەکان

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >> 

تۆ دەتوانیت گەڕانی پێشکەوتو کارا بکە بۆ دۆزینەوەی توێژینەوە هاوشێوەکان بەکار بهێنیت بۆ ئەم توێژیینەوەیە.